Go Modelling Wien

Dnes jsme ve dvojici navštívili Vídeň. Chtěli jsme konečně poprvé navštívit zdejší modelářskou výstavu. Dopolední cesta od nás z Moravy je rychlá i mimo dálnici a nekomplikovaná. Teplota na březen luxusních 15 stupňů, čili se docela potíme. Pro ty, kteří chcete zaparkovat u historického muzea - prostě to nejde. Uvnitř areálu jsou skoro všechna místa vyhrazena místním. To parkoviště vedle směrem k nádraží je určeno výhradně tenistům.

Proto se vracíme kousek k obchoďáku XXX Lutz ("ta-ta-ta-ta"), parkujeme a šlapeme pěšky zpět. Nic nevystavujeme, čili jdeme nalehko. Vstupné do muzea – 10 EUR celkem za dospělého a studenta. V přízemí sice mají boxy na uložení batohů a svršků, ale všechny jsou obsazené. Už v přízemí nás vítají první stánky s modelářským zbožím prodejců z Polska. Nejprve šplháme do prvního patra, kde ihned potkáváme pana Lubomíra Zeizingera ze Šternberku. Necháváme si u něj bundy i prospekty na náš Modelářský košt 2018. Velmi ochotně nás seznamuje s tím, jak to zde chodí, představuje nás prezidentovi rakouského IPSM Vídeň a vůbec je vidět, že se zde cítí jako ryba ve vodě. Zdravíme též kamarády z Kelče a vyrážíme na dvouhodinovou procházku. Postupně procházíme jednotlivá křídla velmi hezkého muzea a prohlížíme si vystavené exponáty. Jak se na vídeňský babylon jazyků sluší, zní tu i čeština, slovenština, polština, chorvatština, maďarština i turečtina. Je to ale opravdu výrazně jiná výstava, než na co jsme od nás zvyklí. Muzeum je poměrně temné, mnohde svítí lampy, a i ty jen taktak osvětlují některé expozice. Proto dodávají pořadatelé vystavovatelům prodlužovačky k dodatečnému osvětlení. Převažují spíše tematické nabídky. Nám se líbila například expozice izraelských strojů, výstava k 100 letům britského letectva a samozřejmě prostějovské letiště, které je již dobře známé. Vidíme i hodně figurek a fantazy „objektů“. Docela dost i ponorek, lodí či automobilů. Spíše málo letadel, málo tanků. Kolega Zeizinger tvrdí, že se do Vídně vystavovat jen tak někdo nedostane. Vídeňáci si vybírají především tematické celky, zajímavosti, prostě něco výrazně atraktivního. Což potvrzujeme. A jedním dechem dodáváme, že s výrazně rozdílnou kvalitou zpracování modelů. Vedle sebe stojí model špičkový a model začátečníka… Protože se jedná i o soutěžní výstavu, nalézáme nakonec v jižním křídle muzea několik soutěžních exponátů. Ale opravdu spíše jen několik… Přízemí muzea pokračuje dalšími prodejci a ještě několika vystavovateli, kteří posedávají mezi muzejními exponáty. S chutí procházíme na závěr muzejní výstavou období dvacátého století se Storchem a úžasným řezem rakousko-uherské bitevní lodě. Bereme si věci od moravských kolegů, děkujeme jim za milou společnost, přejeme jim hezký víkend, loučíme se a vyrážíme domů.

Resumé:

Samozřejmě si uvědomujeme, že jsme zde byli velmi krátce, ale zkusíme to. Pokud jste zvyklí si pod modelářskou výstavou obvykle představit kulturní dům, desítky stolů, stovky modelů přehledně srovnaných podle kategorií, nezbytnou soutěž, zvlášť SIGy, modelářskou burzu, párek za 20, pokec s kamarády ze sousední vesnice (nebo z Brna či Zlína) a hromady prodejců, musíte se připravit na to, že je Vídeň jiná. Jde spíše o představení modelářství jako zajímavého koníčka široké veřejnosti, o setkání modelářů, kteří se již znají z jiných akcí a chtějí si popovídat (anglicky, německy, rukama nohama) a nakonec možná i spíše o prodejní výstavu těch, kteří to do Vídně nemají až tak daleko. A určitě je to pro dobrá akce pro ty, kteří se v pátek seberou, vezmou auto, modely, rodinu, přátele, ubytují se na dvě noci ve Vídni a užijí si pěkný historicko-plastikovo-rodinný výlet.